Levády | Madeira

Pokračování z naší dovolené na Madeiře. V několika následujících článcích vám chci trochu přiblížit, co lze na ostrově podniknout. Doufám, že se mi to podaří celkem dobře sesumírovat, protože je toho opravdu hodně. Začnu asi největší skupinou výletů a to jsou levády.

Co je to leváda

Když jsem poprvé slyšela o Madeiře, vůbec jsem nevěděla, co že to ty levády jsou. Jedná se o zavlažovací kanály, které přivádí vodu z oblastí bohatých na podzemní vodu do zemědělských částí, zejména na jihu ostrova. Celý systém měří více jak 2 500 km, který protkává Madeiru křížem krážem. Díky tomuto si můžete trek přizpůsobit vašim možnostem. Projít se kousek od města příjemnými stezkami či vyrazit do hor s krásnými výhledy.

To to dolů samo nesteče, když je ostrov jedno velké pohoří? Nesteče. Na cestujlevne.com to mají moc hezky vysvětlené. Ostrov je vrcholem vyhaslé podmořské sopky a jednotlivé vrstvy zeminy nejsou ve vodorovné pozici, ale mají mírný sklon k severu. Z toho důvodu dochází k odvodu podzemních vod. Proto se ze severu sbírá voda a odvádí na jich. S výstavou se začalo již v 15. stolení, avšak největší rozmach proběhl mezi 19.-20. stoletím, kdy už technologie umožňovala tvorbu tunelů v horách. 

Co turisté využívají jako chodníky, tak jsou ve skutečnosti častí, které slouží ke stavbě a údržbě levád (betonových koryt). Většinou to nejsou moc široké části, ale vždycky jsme se se všemi vešli a kde to bylo opravdu úzké, vždy bylo přítomno zábradlí. Oproti horám mají levády velkou výhodu a to v prakticky nulovém převýšení. Na druhou stranu se často jedná o opravdu dlouhé trasy (10 - 20 km) a je s tím třeba počítat. 

My jsme navštívili 3 nejznámější levády

• Levada Caldeirão Verde
• Levada do Risco 
• Levada das 25 Fontes

Levada Caldeirão Verde

Trasa měřící cca 12 km vede vavřínovými lesy na severním úbočí nejvyšších madeirských hor. Na konci vás čeká vodopád v přírodním kotli - kruhové údolí, kolem dokola obehnané kolmými skalními stěnami. Jako začátek trasy jsme zvolili Casa das Queimadas, kde i přes velké parkoviště, jsme museli parkovat po cestě. Cesta vede tunely, tudíž je potřeba čelovka a nepromokavé boty. Bylo zde dost turistů, přesto jsme si u vodopádu vychutnali pastel de nata. Někteří se i koupali, ale bylo zde opravdu velké obecenstvo. Většinu trasy nám pršelo, ale díky vavřínovým lesům jsme to tolik nepocítili a i za deště se šlo opravdu dobře.

Cestu si můžete prodloužit do Levada Caldeirão do Inferno, avšak během naší návštěvy byla tato část uzavřena.

Levada das 25 Fontes

Následující 2 levády se vzájemně překrývají a my jsme si prošli obě v rámci jednoho výletu. Začátek trasy vede přes tunel Rabaçal dlouhý 800 m, kdy opravdu není vidět světlo na druhém konci. Nejsem klaustrofobik, ale tohle nedělalo dobře ani nám. Byla zde absolutní tma a kolikrát i několik čísel stojaté vody. První 2 km jsme nepotkali skoro nikoho, až od turistické chaty Rabaçal Nature Spot Café se turisté začali objevovat. Cílem této levády je jezírko uprostřed lesů, do nějž padá 25 malých vodopádů. Část trasy vede úžasným hustým vavřínovým lesem a vřesovcovými porosty, který tvoří přírodní tunel. Tato leváda patří k těm kratším, 5 km obousměrně.

Levada do Risco 

I zde je v cíli odměna ve formě vodopádů. Vodopády Risco padají ve dvou kaskádách ze skály, čímž převyšují více něž 100 m. Oproti předchozím vodopádům se zde nelze dostat k jezírku, kam vodopády stékají. Zase díky většímu odstupu máte na ně hezký výhled. Z naší pozice zespod jsme viděli, že se dá někudy vylézt na vrchol vodopádů, sami jsme tuto trasu ale nešli. I tato leváda má kolem 5 km. Odpočinek jsme zvolili v Rabaçal Nature Spot Café, kde všude kolem vás poskakují malý ptáčci. Já jsem si dala brownies, které bylo výborné. Dominik plněný bolo do caco s brambůrky (v této kombinaci to normálně prodávají).

Co nezapomenout s sebou

Už jsem vám tu zmiňovala, že byste rozhodně neměli podcenit výbavu. Počasí v horách je velmi proměnlivé a to, že ve Funchalu je 30 °C bez mráčku neznamená, že v horách nebude 18 °C s deštěm. Proto si s sebou opravdu nezapomeňte vzít nepromokavé boty, pláštěnku a čelovku. Co se týče jídla, vždy na začátku se nachází nějaké občerstvení. A co jsme teda podcenili my, tak repelent. Ten si s sebou určitě taky vezměte. Po první levádě jsem na sobě měla 7 (!!) klíštat a po koupení repelentu už 'jen' 2. I tak to bylo nepříjemné a museli jsme kupovat pinzetu na vyndání. S čímž se pojí i to, že se prohlížejte. Důkladně a všude. Klíště jsem měla na nártu, břiše, ruce, vedle prsou, na zadku, stehno, lýtko, takže se nemusí jednat pouze o záhyby.

Tím jsem vám představila 2 dny z našeho poznávání Madeiry. Ještě další 4 dny zbývají :) Kdybych to měla shrnout, tak procházku po levádách zvládne určitě každý. Není to vůbec tak nebezpečné, jako to na fotkách vypadá. Díky absenci převýšení si zde hezky odpočinete narozdíl od dalších cest po ostrově. A ta příroda je prostě neskutečná. Napůl vám i přeji, abyste někde chytli déšť, protože leváda ve svém přirozeném prostředí má teprve vibe!

Znali jste levády? Lákalo by vás takovéhle dobrodružství?