Toulovcovi maštale

Ráda bych se tu ještě vrátila do časů karantény a představila vám dva výlety, které jsme podnikli s přítelem do přírody ♥ Jako první jsme navštívili Toulovcovi maštale, které se nacházejí na rozmezí okresu Chrudim a Svitavy, na které se teďka podíváme :) Já jsem tam už jednou byla, s taťkou a skončilo to taky špatně (ztratili jsme se :D).

Tohle byl první karanténní výlet, kde jsme nebyli sami. Vždycky se mi to podařilo hezky vychytat a opravdu venku nikdo nebyl a mohli jsme chodit bez roušek. Tady bylo lidí jako smetí :D

Úplně jsem si nehledala trasu a doufala, že se to poddá. No, nakonec ano, ale byly to teda nervy :D Takže to skončilo jako moje první návštěva. Kudy tam máme jít jsme se dozvěděli z doslechu, kdy se parta puberťáků ptala, kudy tam mají jít. Vstup byl hrozně strmý, ale nakonec jsme ho sešli. Vylezli jsme u Dudychovi jeskyně a dál pokračovali po trase.

Nechápali jsme, jak to, že všichni chodí proti nám. Po cestě jsme potkali Na verandě u Toulovce, škoda jen, že byla zavřená. Před ní byla fajn zastávka, tak snad vám z toho půjde něco přečíst :D Asi po 2h a myšlení, že jsme se ztratili jsme nakonec Toulovcovi maštale našli. 

Jedná se o skryté skalní městečko, který provází systém chodeb, jeskyní a děr s názvy jako je Kuchyň, Myší díra nebo Zvon. Skály tvoří křídové pískovce mořského původu. Nedaleko Toulovcových maštalí se také nachází Městské maštale, které jsme neviděli, protože jsme byli na nervy už z těch Toulovcových :D

Dobře by se tam hrálo na schovávanou, ale bylo tam dost lidí. Výhled od tama je krásný ♥ Celý jsme si to prošli a šli po cestě dál. No, to už bylo po 17 h a my nevěděli, kudy jít. V lese nebyla GPS, takže jsme jednu trasu tipli. Po 15 minutách jsem řekla, že se mi to nelíbí a že se radši vrátíme tou stejnou cestou. Nebýt Dominika, šla bych i nazpět špatně. Teď bude rád, že se vám tu přiznám - málem jsem se rozbrečela - bylo 18 h, začalo se stmívat a my nevěděli, kde jsme. Takhle to prostě ráda nemám :D :D 

Prošli jsme kolem vchodu do Toulovcových maštalí a dále pelášili stejnou cestou. To už nikde nebyla ani noha, protože už bylo pozdě. Po cestě jsme níže u řeky viděli pár, který tam pod skálou kempovali u ohně. Přesně jsme si nemapatovali, kdy máme začít stoupat nahoru a tak u jedné vyšlapané cesty Dominik zavelel a my stoupali vzhůru.

No myslela jsem, že mě omejou. Doufám, že je vám jasné, že to nebyla ta cestička, kterou jsme měli jít. Nebylo se čeho chytit a klouzalo to. Potom, co jsme ten škrpál vylezli jsme si mysleli, že to asi není průchozí. Rozhodovali jsme se, jestli půjdeme dál nebo se vrátíme a počkáme na správnou cestu.

Šli jsme dál, na zpátek bych to nezvládla :D Potkali jsme další kempovací místo, kde byli dokonce svíčky nebo pro potřebu toaleťák :D :D Ten jsem si chtěla vyfotit na památku, ale už bylo 19 h a Dominik, že prej jestli chci fotku nebo tady být do noci, tak jsme šli :D Naštěstí jsme vylezli až na cestu a za chvíli se napojili na silnici, ze které jsme tam sešli. 

Už jsme byli hladový a vyčerpaný, tak jsme se stavili na KFC (to teda bylo plánované, ale ne tak pozdě :D). Vyzkoušeli jsme už po druhé drivethru a je to fajn, když si to člověk chce sníst v klidu. A v tu dobu ještě nic otevřeno nemělo :D 

Prostě takový klasický výlet. Pak nám vždycky nějakou dobu trvá, než se odhodláme jet na další, ale za měsíc to vždycky zkusíme a na 50% to dopadne stejně :D :D Já doufám, že se vám povídání z našeho výletu líbilo (zasmáli jste se nad citím neštěstím :D) a určitě mi napiště do komentářů, kde jste byli naposledy vy :)

Já vám moc děkuju za návštěvu a a přečtení! ♥ Určitě blog sledujte i na další sociálních sítích, jako je Facebooková stránka, Instagramový účet či Youtube kanál. Pro jakýkoliv kontakt mě neváhejte kontaktovat na mailu michalkasislerova@seznam.cz

Znáte Toulovcovi maštale?