Dominik vymyslel výlet, ale nechtěl mi říct, kam to bude. To mi ale nevadilo, moc jsem se těšila i tak. Nejdřív jsme si dali snídani v McDonaldu v Litovli a odtud jsem už pak řídila já až na místo určení. Poznala jsem to cca 10 km před cílem a to jen díky tabulím, které to oznamovali. Jediné, co jsem věděla, bylo obléknout se do sportovního a vzít si s sebou termosku s čajem. Kam jsme dojeli?
Na Praděd! A po cestě nás čekala krásná naučná stezka Bílou Opavou. Ke konci mě pak čekalo ještě jedno překvapení, ale o tom později. Na Praděd jsme vyrazili krátce po povodních, ale naštěstí jsme nikde na žádný problém nenarazili. To až na samotné stezce, kdy nejkrásnější úsek byl bohužel uzavřený (ten co vedl podél vodopádů po lávkách), avšak k Pradědu se šlo vyjít jinou cestou.
Potkávali jsme poměrně dost lidí na konec září. Krátkou pauzu jsme si udělali na chatě Barborka, kde nás ale překvapilo, že neberou karty. To jsem začala chytat paniku, že tam umřeme hlady :D Delší pauza byla naplánovaná až po cestě zpět s druhým hlavním cílem výletu - borůvkové knedlíky!
Cesta od Barborky k Pradědu je velmi příjemná, po asfaltce. Vyšlo nám krásné počasí, takže bylo vidět opravdu daleko. Nahoře je možnost si půjčit koloběžky a sjet to dolů, ale bohužel byla půjčovna zrovna zavřená. Až jsme se pokochali výhledy, vyrazili jsme zpět. Po cestě je jedna krásná vyhlídka, kde se určitě zastavte.
Na Barborce jsme si dali borůvkové knedlíky, o kterých jsem mluvila už nějakou dobu, že bych si je chtěla dát na horách. Naštěstí totiž zprovoznili terminál :D Po posilnění nás už jen čekala cesta zpět. Aby to nebylo tak jednoduché, tak protože nás mrzelo, že nejkrásnější část u vodopádů je zavřená, rozhodli jsme se přesto ji zkusit. Navíc teď vyplňujeme knížku Our Love Challengers a bylo tam udělat něco, co se nemá dělat, jako třeba jít uzavřenou cestou (dětem a starším lidem ale určitě nedoporučujeme!).
Některá místa byla nepoškozená, některé chodníky byly zdecimované vodou. Nebudu vám lhát, někdy jsme měli pěkně stažený žaludek. I jestli nás někdo nenačapá. Naštěstí vše dobře dopadlo a my jsme prošli stezkou odvahy až k autu a už jen jeli unavení, ale šťastní, domů. Nachodili jsme sice "jen" 17,7 km, ale s převýšením 670 m za 5:30 h.
Skvělá společnost, sportovní aktivita a dobrota, vše co má mít skvělý výlet.
Než jsem stihla sepsat tento výlet, vzal mě Dominik na další tajný výlet a já se těším, až vám povyprávím i o něm! Avšak příště se ještě budeme věnovat našemu výletu do Anglie.
Míšo, Dominik to vymyslel skvěle! Krásný výlet, ta příroda, ty knedlíky... ach!
OdpovědětVymazatA tvá otázka - no určitě ano, ale asi to nebylo nic šokujícího... :o)
Přeji hezké dny, Helena
Určitě by se něco našlo i u mě)))
OdpovědětVymazatJinak tuhle trasu mám moc ráda. Absolvovali jsme ji několikrát.
Hezký den Eva http://es-ideas.blogspot.com/
Praděd a údolí Bílé Opavy jsme v rámci dovolené v Jeseníkách už nestihli. Tajný výlet je prima nápad :).
OdpovědětVymazatTaky jsme jednou zákaz v horách porušili - byl tam kvůli tetřívkům a když jsme slyšeli, že z té lokality sváží dřevo tahači, tak jsme usoudili, že my dva už tetřívkům vadit nebudeme :)
Chôdza, výhľady a dobré jedlo. Taký má byť dobrý výlet. :D
OdpovědětVymazatNaposledy si spomínam, že sme boli s kamarátmi v Rakúsku, že si vyrazíme na kopček, ale pred vstupom bola ceduľa, že je uzavreté kvôli nebezpečenstvu pádu stromov. My sme tam ale nakoniec aj tak šli, pretože sme videli, že sme neboli sami, kto sa tam aj tak vybral. Asi to bol hlúpy nápad, ale nič sa nám nestalo.
Až jsem z toho dostala chuť na borůvkové knedlíky! Před lety v Rakousku byla po velkém brutální bouřce zapáskovaná stezka vedoucí k soutěsce, ale lidé tam normálně chodili, tak jsme to zkusili taky. Naštěstí tam bylo jen pár stromů spadlých přes cestu, ale teď už bych to tak neudělala. 😅
OdpovědětVymazat