úterý 4. června 2019

Přes tři hrady 2019

Letos, jako loni jsme s přítelem navštívili Pochod přes tři hrady. O loňském pochodu si můžete přečíst zde. Určitě si přečtěte loňský článek, aby jste vše správně pochopili :D


Čtvrtý krok jsme konečně došli trasu, kterou jsme chtěli! Fakt, nekecám :D A už ji v životě nepůjdeme. Byla strašná. Ale pěkně od začátku. Ráno jsme se zplna najedli, abychom měli sílu na cestu, která nás čekala. Lístky na registraci jsem letos ani netiskla, protože jsem je tiskla každý rok a ani jeden rok jsme je nevyužili, protože jsme šli nakonec jinou trasu.



Hlásili déšť, ale nakonec se nám to naštěstí vyhlo. Bylo chladno. Nezvyklá změna oproti minulým letům, kdy vždycky byly hrozný tropy a já odjížděla totálně spálená. Mikina stačila, ale radši jsem sebou měla i bundu.

Přítel byl hrozně překvapený, když jsem mu řekla, že tam nebudou brát kraty xDD Naštěstí jsem měla s sebou dost hotovosti :D


Vyrazili jsme na cestu asi o půl 10 a hned v 10 se ztratili. Na trase, co už jsme znali. Trapas. Naštěstí jsme na to brzy přišli a vrátili se zpět. Prvních 5km uteklo hrozně rychle. Pak jsme se konečně vydali cestou, kterou jsme ještě nikdy nešli. Následoval jeden škrpál za druhým. Hodinky mi v jenom kuse pípaly, že jsem vystoupala denní počet pater, 2x denní počet pater, 3x denní počet pater... Nakonec jsme se za celý pochod dostali k číslu 80 vystoupaných pater.


Před druhým kontrolním bodem jsme se ztratili. Jakmile zmizí haldy lidí, je to špatné znamení :D Naštěstí jsme si poradili. Vylezli jsme na silnici a zadali si Proruby (místo 2.kontrolního bodu) do map, které nás tam za chvíli dovedly. 

Po příchodu do Polomu, což byla další vesnice, kterou se procházelo, jsme viděli, že je to kontrolní místo pro trasy ze Sopotnice. Na rozcestí jsme ale nevěděli kudy jít. Nikde nebyla žádná značka. A víte proč? Stála jsem na ní :D :D :D Trapas číslo 2.


Zbytek cesty už šel podle plánů. Teda, šli jsme po správné cestě, ale jakým terénem. Myslela jsem, že asi umřeme. Taková strmá cesta dolů... Všude bahno, kořeny, klouzalo to. Na mnoha místech mi musel přítel pomáhat a za to jsem mu moc vdečná, protože bych to sama nezvládla. A to jsem ještě několikrát přeskakovala potok! :D Když jsme se objevili u Modlivého dolu, byla jsem hrozně šťastná. Už jsme byli kousek od cíle.


Druhý, třetí kontrolní razítko a už to bylo. Třetí kontrolní bod byl na Potštejně, kde je vždycky nejvíc lidí. Po cestě jsme snědli co bylo s sebou - domácí pizza žemle a těšili jsme se na odměnu v cíli. Začalo to libovou uzenou kýtou a pokračovalo randem v cukrárně ♥



Radši vám tu ani nebudu vypisovat, co jsme všechno měli, ale co bych chtěla zmínit, tak byl nápis v cukrárně ,,Nemáme tu Wi-fi, bavte se mezi sebou :) ". To se mi moc líbilo. 


Nachodili jsme nějakých 26 000 kroků, asi 15km čisté trasy. Po cestě jsem usínala v autě, i když jsem se snažila v tom přítele nenechat samotného :D O půl 6 večer jsem doma zalehla a spala až do druhého dne do 8 do rána. Přítel se mě snažil budit, ale chudákovi se mu to nepovedlo :D


Tak já doufám, že jste se zase zasmáli nad cizím neštěstím a já jsem ráda za jeden další úžasný výlet ♥ Mějte se krásně, tak příště :-* Koho čekají zkoušky, tak hodně štěstí ♥ Přikládám zde ještě menší vlog z výletu :)


Chodíte na pochody? Máte rádi zříceniny?


Pokud se Ti recept, fotka či má tvorba líbí, moc mě potěší Tvůj komentář na blogu či přidání se k mým pravidelným čtenářům, like na FB stránce, odběr na Youtube nebo follow na instagramu :)


  Sociální sítě:
Facebook stránka
Instagram účet

  

Moc děkuji za jakoukoliv odezvu a podporu

14 komentářů:

  1. Moc hezké fotky, sluší vám to!:) Jsem ráda, že se vám výlet vyvedl, hlavně to počasí vypadá na videu i na fotkách skvěle. Já třeba vedra na tůry úplně nemusím, takže si myslím, že to bylo ideální. Jsem ráda, že jste se nakonec neztratili! :D
    Tereza's journal

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc Ti děkujeme Teri ♥ Tojo, i když někdy na mě bylo až moc chladno xD To já taky, ale byla to dřina, co si budem :D

      Vymazat
  2. Mám ráda zříceniny, takže tenhle pochod by se mi líbil. Ale zas na druhou stranu, nerada chodím v davu...
    A bloudění - aspoň není nuda. Už se nám taky párkrát povedlo zakufrovat (třeba vyrazit po značce na úplně opačnou stranu ;-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My právě taky :) Vzhledem k tomu, jak jsme se ztráceli, tak jsme chodili dost sami. To bylo znamení, že je něco špatně :D :D

      Vymazat
  3. ale nakonec se to povedlo :) nejaky trapas sem nejaky tam ja jich zazila:D mam pocit ze nejake mam kazdy den :D :) ale clovek se ma pak cemu smat a na co vzpominat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To naštěstí ano :) Já naštěstí ne, ale hlavně se mi to stává s přítelem, takže se mi pořád pak směje :D :D

      Vymazat
  4. Tak to musel být pěkný výletík! :D S tím ztrácením vám rozumím, já se taky všude jen ztrácím, ale aspoň je větší sranda a lepší zážitek! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, byl :) To Dominik říkal taky, že chce dobrodružství a proto jsem vedla já :D

      Vymazat
  5. To je super :) to tvýho minulýho článku jsem vůbec nevěděla, že něco takovýho existuje, ale přijde mně to úplně skvělý, aspoň lidi poznají víc hradů a památek :)
    tyjo 26tis. kroků je fakt hodně, ale za ten zážitek to stálo ne? :)

    Maris

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že jsem Ti ukázala něco nového :) Klidně bych to šla znovu! Ty kroky vůbec nejsou tak děsivé, jak vypadají, ale byla to slušná dřina :)

      Vymazat
  6. Veľmi pekné fotky ... a úplne rozumiem strácaniu sa na takýchto miestach :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme :) Tak super, že je to "skoro" normální :D :D

      Vymazat
  7. Tak to bol teda riadny vylet a poviem, asi by som si na take niečo netrúfla. Jeden a dosť. Ale musim povedat že zrucaniny a hrady milujem, veľmi rada sa po nich prechadzam. Len by nemuseli byť už tak vysoko aj ked mi je jasné preco sú tak vysoko.
    Ale vylet zavidim musel to byt super den. A tych 26000 krokov??? Ja som v Peahe dala 10000 a bola som mrtva.
    A zo zabludenia si nic nerob. Keď sme sli na Tematin stratili sme sa cestou tam aj spat. A že to tiež bola riadna štreka...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To opravdu byl a takový nám stačí jednou za rok :D :D Ale třeba někdy zkusíme i jiný pochod :) 10 000 mi přijde ještě v pohodě. Jak už se to blíží ke 20, tak to mi přijde jako záhul :D Ale věřím, že by jsi to zvládla :) Nebo tu kratší 9km trasu určitě :)

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a jakékoli milé ohlasy! ♥ Každý komentář si pečlivě čtu a vytvoří mi úsměv na tváři :) ♥